Před prvním velkým týdenním touláním se spaním venku jsme si chtěli vyzkoušet zapojit všechny nasbírané zkušenosti a vyrazili jsme na čundr s plnými batohy a vozíkem s dcerkou. Nebudu nikomu mazat med kolem pusy, byla to makačka. 45 kilo člověka při stoupání do kopce solidně prověří. Ale stálo to za to. Naším cvičným prostorem se stal Steinwald a jeho méně navštěvovaný vrchol Hackelstein.

Vrchol Hackelsteinu tvoří několik velkých skalisek

Trasa

Okruh jsme prošli s terénním vozíkem, ale dal by se projít i s terénním kočárkem, jenom by bylo nutné nést víc na zádech. Vozík má také výhodu, že když v něm malá ratolest odmítne zrovna jet, tak do něj naložíte bágl a dáte odpočinout zádům.
Kompletní trasa na mapy.cz: https://mapy.cz/s/hokohogaso
Délka trasy: 14 km
Stoupání: 280 m
Klesání: 280 m
Parkovat lze na parkovišti v obci Friedenfels, které je určené i pro stání karavanů a jsou zde také čisté veřejné toalety nebo malý přístřešek, kde si člověk může přebalit z auta na cestu: https://mapy.cz/s/robumabove

Stále do kopce

Možností, jak na vrchol Hackelstein dojít je několik. Ta nejjednodušší je vyrazit zhruba ze 600 mnm z obce Fuchsmühl. Cesta odtud je poměrně krátká, jednoduchá a má dobrý povrch. My jsme ale chtěli trochu prověřit fyzičku a vyzkoušet si, jaké to bude se vším vybavením stoupat několik kilometrů do kopce. Proto jsme se rozhodli zaparkovat v obci Friedenfels, která je známá hlavně kvůli stejnojmennému zámeckému pivovaru. Díky tomu nás čekalo první den odpoledne nastoupat zhruba 280 výškových metrů na 7,5 km.

Už pohodová asfaltová cesta zvolna stoupající do Frauenreuthu dávala tušit, že nám kopec opravdu nedá nic zadarmo. Kombinace těžkého batohu a naloženého vozíku si žádala svou daň. Pozvolné stoupání pokračovalo celkem 3 kilometry na odpočívadlo Zimmerplatz. Cestou jsme míjeli hezké výhledy, několik laviček a také netopýří sklepy, které jsou zapuštěné do svahu nad Frauenreuthem.

Zhruba na odpočívadlo Zimmerplatz nám také vydržela dcerka ve vozíku. Na Zimmerplatzu je pěkný, relativně velký, přístřešek bez stěn. Je to tedy ideální místo na větší přestávku, kterou si nemluvně ve vozíku zaslouží. Od odpočívadla si člověk chvíli odpočine na rovince, ale brzy začala nejnáročnější část stoupání, zhruba od skalního útvaru Riesenschüssel až po Hackelplatz. Křižovatka Hackelplatz je důležitá, protože právě zde si můžete vybrat mezi přímou, ale terénní, finální stezkou na vrchol Hackelstein nebo o něco delší, ale zpevněnou, okružní cestou.

My jsme samozřejmě neváhali a vzali to přímo nejkratší stezkou. Chvílemi se cesta sice skoro ztrácela mezi křovinami, maliníky a jinými rostlinami, ale nakonec to nebylo nijak zásadně problematické. Komplikace v podobě velkých balvanů přišly až úplně před cílem. A vlastně jediný opravdu problematický kousek byl při obcházení skály přímo na Hackelsteinu, kde se cesta hodně zúžila a bylo nutné vozík protáhnout trochu jako ježka v kleci.

Noc na Hackelsteinu

Vrchol Hackelstein je upravován a udržován spolkem z nedaleké obce Fuchsmühl. Bývá tu tedy posekaná tráva a čisto. Přístřešek pod vrcholovou skalou je také upravený a u vchodu jsou dva pravidelně vyvážené koše. Přístřešek je dále doplněný o vnitřní i venkovní sezení a i to venkovní je částečně zastřešené. Málokdo by od pohledu tipnul, že přístřešek na vrcholu stojí už od roku 1973. Nicméně v Bavorsku se běžně potkáváme i se staršími krásně udržovanými “chatkami,” které slouží celé generace poutníkům a turistům. Při pobytu tedy dbejte, aby místo zůstalo ve stejném nebo lepším stavu a nezanechávejte tu žádné památky na svoji návštěvu.

Co ale láká zástupy turistů na vrchol, jsou jeho vrcholové skály. Pro rodinku bez vybavení je ideální výstup na skálu přímo nad přístřeškem. Na její vrchol totiž vede schodiště a bezpečná lávka. Z vrcholu býval kdysi asi hezký výhled, dnes ale neuvidíte kvůli výšce okolních stromů nic. I tak to ale za ten výstup stojí.

Skála je tvořená granitem a má pro tuto oblast typický charakter. Je tvořená jakýmisi bochníky, které před milióny let vyvětraly z tvrdé mateřské horniny. Na cedulích se zde dozvíte něco o geologii i historii místa a kdo má štěstí, možná najde i poklad.

Pokud patříte mezi akčnější vandráky a nahoru si vytáhnete také ferratové vybavení, tak hned vedle Hackelsteinu najdete druhou skálu s vrcholovým křížem, na kterou vede krátká ferrata.

Pro naši malou celé místo ještě nijak magické asi nebylo a věnovala se především okusování trávy kolem deky, na které se vesele válela, pro větší děti to ale může být opravdu skvělý zážitek. Je tu několik míst k sezení a prostředí skýtá prostor pro bezpočet představ a tajemných vyprávění.

Nás nakonec pojala úplně bezvětrná a naprosto tichá noc, kdy k nám nedolehlo ani tak časté hučení vzdálených silnic.

Zvesela stále dolů

Jak náročný byl výstup na těžko, tak snadný byl sestup zpět. Pod vrcholem jsme se dozvěděli ještě něco málo k historii obce Fuchsmühl a pak už jsme si to namířili zpět na Friedenfels. Celá trasa je široká a většinou dobře zpevněná, pouze v jednom místě je nutné přejít na jinou cestu a tato propojka je opravdu dost terénní. Vede borůvčím, je na ni hodně kořenů, kamenů, ale naštěstí je docela krátká a hlavně z kopce, což průchodu s těžkým vozíkem dost pomáhá.

Člověk se párkrát zastavil u lavičky nebo nějaké zajímavé lesní památky a brzy jsme byly zpět dole v civilizaci.