Alpská vycházka po hřebeni Kaitersbergu v Bavorském lese
Hned na úvod je potřeba říct, že Bavorský les samozřejmě nejsou žádné Alpy, nicméně hřebenovka po Kaitersbergu opravdu skrývá pasáže alpského charakteru. Je to jeden z těch pozapomenutých kopců, které vás učarují a zamilujete si ho.
Chta Kötztinger Hütte z hřebene Steinbühler Gesenke
Trasa
Okruh, který vede zhruba ze třetiny až poloviny po hřebeni, rozhodně není možné absolvovat s kočárkem, je tedy potřeba připravit si nosítko. Některé úseky trasy jsou náročnější na pohyb a je nutná zvýšená obezřetnost. Nicméně to zvládne každý běžný trochu zkušený turista.
Kompletní trasa: https://mapy.cz/s/dutudebase
Délka trasy: 9,8 km
Stoupání: 389 m
Klesání: 389
Ideálním místem pro parkování je horská osada Hudlach s parkovištěm v 800 mnm: https://mapy.cz/s/daredapana. Trasu je možno ještě výrazně protáhnout až přes Reitenberg, kde je také parkoviště. Nám ale s malým dítětem v nosítku i tento okruh zabral většinu dne.
Lesní procházkou na vrchol Großer Riedelstein
Hudlach je malebná horská osada s několika málo staveními v alpském stylu. Parkoviště se nachází ještě před vstupem do osady a je doplněné o malý přístřešek, který je vhodný pro servis dítěte nebo přebalení batohů. Hned za osadou je naopak závora, která jasně zavírá vstup do lesa. Přímo nad cestou, která vás provede osadou můžete pozorovat tzv. Totenbretter - posmrtné desky. Jedná se o dřevěné desky se vzpomínkou na zesnulého, které jsou pro tuto oblast typické.
První kilometry lesem jsou nenáročné, cesta traverzuje po úbočí Kaitersbergu a je lemována celou řadou typických horských bylin. Zhruba po 2,5 km jsme narazili na celkem vydatný pramen vody, který nás příjemně osvěžil. Bylo parné léto začátkem července a takový pramen dokáže turistu potěšit. Ještě kilometr cesta traverzuje, ale pak se na křižovatce, kde odbočíme směrem ke sjezdovce, začne dost zvedat. Prudká lesní cesta nás přivedla až ke sjezdovce, které je nad horským sedlem a lyžařským centrem Eck.
Cesta nás nešetřila. Nejprudší část vedla rozhodně po sjezdovce, na druhou stranu jsme alespoň rychle nabírali výšku. Ze sjezdovky je navíc pěkný pohled přes lesy na hřeben táhnoucí se až k výraznému vrcholu Großer Arber (1456 mnm), který je odtud vzdálený zhruba 12 km. Ze sjezdovky to bylo naštěstí na náš vrchol už jenom kousek a za nedlouho se z lesa vynořil kamenný ostroh s vrcholovým památníkem z kamene - Großer Riedelstein (1132 mnm).
Großer Riedelstein je nejvyšším vrcholem celého Kaitersbergu, nicméně výhledy z něj jsou spíše omezené. Vrchol není nijak zajištěný a proto je potřeba se tu pohybovat velice obezřetně a zejména děti hlídat před pádem. Přímo u skalního ostrohu je pak přístřešek, který se skvěle hodí ke svačině a nabrání nových sil.
Po skalnatém hřebeni Kaitersbergu
Zatímco první část výletu vedla lesem a celkově připomínala Šumavu, hřebenová část byla jiná písnička. Zhruba po kilometru nás cesta dovedla k nádhernému skalnímu útvaru Rauchröhren a odtud už jsme šli převážně po kamenech a skále. Samotný Rauchröhren je krásná skála rozpuklá ve dvě části, mezi kterými vede náročná turistická stezka. Tu jsme si s malým dítětem v nosítku odpustili a zvolili jsme pohodovou trasu, která skálu obejde. Rauchröhren nabízí také trasy pro horolezce, takže pokud si rádi výlet zpestříte o lezení, zde budete mít možnost.
Odtud cesta vede mezi menšími a většími skalami, chvílemi i dost prudce klesá, aby během pár desítek metrů opět nabírala výšku. Terén je poměrně náročný a je potřeba pečlivě koukat pod nohy a přemýšlet nad každým krokem. Nicméně se nejedná o nic co by nezvládl průměrně zdatný turista. Nejedná se o nijak exponovaná místa a vždy je po ruce čeho se chytit, kam šlápnout.
Zhruba po kilometru prolézání skal jsme dorazili na nejhezčí část celého hřebene - Steinbühler Gesenke. Na několika stovkách metrech vede cesta po okraji skalní stěny a nabízí opravdu nádherný - letecký - pohled do okolního údolí. Tady prostě stojí za to zastavit a rozjímat, ikdyž zrovna dost fouká, jako nám. Celé toto území působí nebývale divoce a není div, že právě zde je významný ostrov výskytu největší evropské kočkovité šelmy - rysa.
Takže až tu budete, zastavte, rozjímejte a zkuste se v myšlenkách přesunout do doby, kdy tu vládla divočina a naopak člověk byl jenom nevýznamným hostem.
Od Kötztinger Hütte zpět
Ze Steinbühler Gesenke už vidíte také malebnou horskou boudu Kötztinger Hütte, jejíž štíty ční z lesa a zcela jasně vás navádějí k jedinému občerstvení na hřebeni Kaitersbergu. Mohutná stavba ze dřeva a kamene v této podobě odolává náročným horským podmínkám od roku 1949, kdy došlo k rozsáhlé přestavbě původní dřevěné boudy z roku 1929.
Chata nabízí v sezóně denně nabídku jídel a pití, bohužel v době, kdy jsme ji navštívili už nenabízela ubytování a těžko říct, jestli tyto služby ještě někdy obnoví. I pouhý pobyt na terase, nebo v útulném lokálu jako ze starých časů, je ale balzámem na duši.
Od chaty už cesta vede jenom kousek po hřebeni a pak prudce klesá do osady Hudlach. Cesta klesá tak prudce, že člověk musí dávat pozor, aby mu nepodklouzly nohy. Pro běžného člověka je těžko pochopitelné, že i tudy někdo jezdí autem.
Tip na občerstvení
Přímo na hřebeni Kaitersbergu se nachází útulná horská chata Kötztinger Hütte s velikou terasou s výhledem do okolí. Přestože v širokém okolí žádné jiné občerstvení není a chata stojí přímo na hřebeni, jsou místní ceny velice přátelské - bez vysokohorské přirážky, zcela srovnatelné s cenami na venkově v Bavorském lese.
Kuchyně je tu poctivá a porce veliké. S ohledem na ceny je tu určitě každý spokojený stejně, jako jsme byli my. Je to tu prostě přesně takové, jak bychom se ani neodvážili si to představovat. Navíc je personál vstřícný a přátelský, takže jak bude možnost, zase se sem vydáme.
Poloha chaty: https://mapy.cz/s/burumatede, web chaty: http://www.koetztinger-huette.de/
